Tyrolský šedý skot

Tirolky Historie Užitkovost Šlechtění Fotogalerie

Tyrolský šedý skot je původní alpské plemeno kombinovaného užitkového typu, vyšlechtěné v horských oblastech rakouského Tyrolska a severní Itálie. Vyznačuje se mimořádnou otužilostí, skromností a schopností využívat i náročné horské pastviny. Díky své přirozené odolnosti, kvalitnímu mléku a dobré masné výtěžnosti si dodnes zachovává své místo v tradičním i ekologickém chovu v alpském regionu.

Typické vlastnosti plemene:

  • Odolné a dlouhověké plemeno vhodné pro horské a extenzivní podmínky

  • Kombinovaná užitkovost – kvalitní mléko a daobrá masná výtěžnost

  • Skromné nároky na krmení, výborně využívá pastvu

  • Snadné porody a dobré mateřské vlastnosti

  • Přirozená elegance – šedá srst, tmavý mulec a silná pigmentace

Tyrolský šedý skot patří mezi nejstarší horská plemena Evropy. Jeho původ sahá hluboko do středověku, kdy se v alpských oblastech dnešního Rakouska a severní Itálie formoval jako univerzální pracovní a užitkový skot. Díky přirozené selekci v náročných podmínkách vysokohorského zemědělství se zformovalo plemeno s mimořádnou životaschopností, odolností a schopností využívat pastviny, které jsou pro jiná plemena těžko dostupné.

První písemné záznamy o šedém skotu z Tyrolska pocházejí již ze 17. století. S rozvojem šlechtění v 19. století se začaly evidovat chovné linie a zdůrazňovat výjimečné vlastnosti plemene – snadné porody, dlouhověkost, skromnost v krmných nárocích a klidný temperament. I přes tlak moderních specializovaných plemen si Grauvieh uchovalo své místo díky své adaptabilitě a kulturní hodnotě v horských regionech.

V současnosti je tirolský šedý skot ceněn nejen pro své mléko s vysokým obsahem bílkovin (vhodné pro výrobu horských sýrů), ale také pro kvalitní maso, dobré mateřské vlastnosti a schopnost žít ve volném systému s minimálními náklady. Je ideálním plemenem pro ekologické a extenzivní hospodaření, včetně pastvy na alpských loukách a tradiční transhumance.

Vedle produkčního významu má plemeno i kulturní a krajinotvornou roli. V mnoha oblastech Alp je Grauvieh symbolem udržitelného horského hospodaření, je součástí folkloru, festivalů a tradičních přehlídek při návratu stád z vysokohorských pastvin. Jeho zachování je považováno nejen za otázku chovu, ale i ochrany živého dědictví alpského venkova.

ČR

  • V ČR se plemeno vyskytuje pouze okrajově, většinou v rámci soukromých nebo hobby chovů
  • Počet krav se odhaduje na několik desítek kusů
  • Plemeno není samostatně sledováno v oficiálních statistikách KU
  • Zdroj: chovatelské odhady, nepřímá data z ČMSCH

Rakousko

  • Hlavní chovatelská země plemene Tiroler Grauvieh
  • Přibližně 4 800 krav evidovaných v plemenné knize, plus býci a mladý skot
  • Průměrná roční užitkovost: 4 800–4 900 kg mléka, tuk cca 4,0 %, bílkovina 3,3 %
  • Plemeno se chová především v Tyrolsku a Vorarlbergu, často v ekologických systémech
  • Zdroj: buiatrics.com, plemenná kniha Tiroler Grauvieh, 2023–2024

Itálie

  • Silně zastoupené v severoitalských horských oblastech
  • Průměrná užitkovost: cca 5 339 kg mléka, tuk 3,75 %, bílkovina 3,39 %
  • Významné pro sýrařskou produkci a tradiční zemědělství v Alpách
  • Chováno pod označením „Grigia Alpina“
  • Zdroj: ANARB, mdpi.com, cattlebreeders-austria.at

Německo a Švýcarsko

  • V Německu a Švýcarsku se plemeno chová okrajově, zejména ve vyšších nadmořských výškách
  • Produktivita obdobná jako v Rakousku: 4 800–5 000 kg mléka, vysoká odolnost a dlouhověkost
  • Využíváno v kombinovaných systémech nebo pastevním chovu
  • Zdroj: domácí svazy, Wikipedia DE/CH, chovatelské spolky

Dánsko

  • Překvapivě solidní importovaná populace z Tyrolska
  • Odhad: 700–950 zvířat (včetně mladého skotu)
  • Chováno především v ekologicky zaměřených farmách a pastevních systémech
  • V Dánsku zatím neexistuje oficiální plemenná kniha, ale Grauvieh má své místo v diverzifikovaném chovu
  • Zdroj: EAAP 2023, Scribd – přehled plemen ve Skandinávii

Akcelerační program (AP)

  • ...
  • ...
  • ...

Genomické hodnocení

  • ...
  • ...
  • ...